Rádi bychom vás pozvali ke čtyřicetidenní duchovní obnově na základě knihy známého evangelikálního autora Petera Scazzera 40 dní v Boží přítomnosti. Tato modlitební příručka volně navazuje na jeho první knihu Emočně zdravá spiritualita a nabízí pro každý den dvě krátká zastavení s Božím slovem, otázku k reflexi a krátkou modlitbu s pozváním setrvat chvilku tiše v Boží přítomnosti.

Kniha P. Scazzera bude v den přednášky k dispozici za symbolickou cenu 120,- Kč (díky slevě nakladatelství Paulínky a dotaci sboru Praha Smíchov). Chceme tak podpořit touhu každého z vás po hlubší zkušenosti s Bohem, která je základem křesťanského života i služby. Přednáška se bude konat v malém sálu modlitebny Praha Smíchov, Peroutkova 57, Praha 5, v sobotu 31. ledna 2026 od 14 hodin. Poté bude ještě prostor pro besedu.

Z úvodu knihy:

Většina křesťanů dnes vyznává, že má potíže s duchovním životem – zejména pokud jde o trávení času s Bohem. Možná se to týká i tebe. Snad tě povzbudí, že to není jen tvůj problém a že v tom zdaleka nejsi sám.

Už více než třicet let jsem pastorem velkého městského sbo­ru v New Yorku, ve čtvrti Queens, kde žijí lidé více než sedm­desáti národností. Také jsem měl možnost cestovat po celých Spojených státech a poznat zblízka různé lidi a církve – od našeho mezinárodního sboru v New Yorku až po vedoucí různých křesťanských denominací po celém světě. Kdybych měl sdělit své i jejich postřehy na téma duchovní kondice dneš­ních křesťanů, mohl bych to shrnout následovně:

• máme pocit, že jsme se na cestě s Kristem někde zasekli;
• žijeme z duchovnosti jiných lidí;
• jsme rozptýlení a vnitřně rozbití, náš život postrádá oh­nisko, „vycentrování“;
• cítíme se fyzicky, duchovně a emočně vyčerpaní;
• duchovně jsme na mělčině;
• velmi málo se modlíme a komunikujeme s Bohem;
• ve své cestě za Ježíšem býváme sice dost zaneprázdnění, ale málo zacílení;
• nedaří se nám zastavit či zpomalit svou „životní honičku“.

 A společný jmenovatel toho všeho? U velké spousty křesťanů je vztah s Ježíšem zakrnělý, doslova „v plenkách“. Mluvíme sice o Bohu, někdy dokonce i k němu, ale vlastně mu moc nenaslou­cháme. Mohli bychom to nazvat globální duchovní krizí – zvláště, když si uvědomíme, že Bůh chce oslovit svět skrze nás!

Rád bych však zdůraznil, že ačkoli je tu skutečný a notně rozšířený problém, nic není ztraceno. Existuje cesta, jak žít v Kristu uvolněně, ne­uspěchaně a spokojeně, a to uprostřed všech tlaků a těžkostí, které život přináší. Nabízí se způsob, jak dozrávat do duchovní dospělosti ukotvené v Boží lásce. Také je možné zůstat vnitřně usebraný a naslouchající Božímu hlasu, i když musíme často konverzovat s lidmi. Je tu cesta, jak se cele podrobit Boží lásce a Boží vůli, jakkoli to může být nesnadné. A rozhodně je možné vydat své životy ve službě druhým a nebýt přitom chronicky vyčerpaní.

Ptáte se jak? Jde o to vědomě překopat své dny podle sta­rokřesťanské praxe: včlenit do nich modlitební zastávky – tiché přebývání v Boží přítomnosti. (Peter Scazzero)